|
Toto je třetí část Pána prstenů. Druhá část
(třetí a čtvrtá kniha), Dvě věže, líčila činy Družiny
Prstenu po rozbití Společenstva. Třetí kniha vyprávěla o Boromirově
pokání a smrti o jeho pohřbu v lodi svěřené Rauroským vodopádům,
o zajetí Smělmíra a Peregrina krutými skřetími vojáky a o jejich
pronásledování Aragornem, Legolasem a Gimlim.
Potom se objevili Rohanští jezdci. Oddíl jezdců vedený maršálem Éomerem
obklíčil oddíl skřetů na kraji lesa Fangornu a pobil je, ale hobiti
unikli do lesa a tam se setkali s entem Stromovousem, tajným pánem
Fangornu. V jeho společnosti byli svědky procitnutí hněvu pastýřů
stromů a jejich pochodu na Železný pas.
Mezitím se Aragorn a jeho druhové setkali s Éomerem, vracejícím se z
bitvy. Dostali od něho koně a jeli k lesu. Při marném pátrání po
hobitech se opět setkali s Gandalfem, který se vrátil ze smrti jako Bílý
jezdec. Jeli s ním přes Rohan do síní Théodena, krále Marky, kde
Gandalf uzdravil zestárlého krále a osvobodil ho z kouzel zlého rádce
Červivce. Potom jeli s králem a jeho vojskem proti armádě Železného
pasu a dobyli zoufalého vítězství u Hlásky. Gandalf je pak odvedl k
Železnému pasu, kde našli pobořenou pevnost od Pastýřů stromů a
Sarumana s Červivcem v nedobytné věži Orthanku.
V rozmluvě přede dvěřmi Saruman odmítl litovat a Gandalf jej sesadil
a zlomil jeho hůl. Ponechal ho pod dohledem entů. Červivec mrštil z
vysokého okna po Gandalfovi kamenem, ale ten jej netrefil a byl sebrán
Peregrinem. Ukázalo se, že je to jeden ze zbylých Palantírů, Vidoucích
kamenů z Númenoru. Později v noci podlehl Peregrin lákadlu
Kamene, ukradl jej a podíval se do něho. Tak se odhalil Sauronovi. Kniha
končila příletem nazgüla nad Rohanské pláně. Byl to prstenový přízrak
na létajícím oři, předzvěst brzké války. Gandalf odevzdal palantír
Aragornovi, vzal Peregrina a odjel s ním do Minas Thirith.
Čtvrtá kniha obrátila pozornost k Frodovi a Samvědovi. Vyprávěla,
jak se dostali z kopců a byli dostiženi Sméagolem-Glumem a jak ho Frodo
zkrotil, takže je Glum převedl přes Mrtvé močály k Moranoru, Černé
bráně země Mordor.
Nebyl tudy možno vstoupit, a tak Frodo přijal Glumovu radu: hledat tajný
vchod, o němž Glum věděl, daleko na jihu Hor stínu. Cestou tam je
zajal průzkumný oddíl Gondorských, vedený Boromirovým bratrem
Faramirem. Faramir odhalil jejich poslání, ale odolal pokušení, jemuž
Boromir podlehl, a vypravil je na poslední část jejich pouti k Cirith
Ungolu, Pavoučímu průsmyku. Právě když došli na Křižovatku a dali
se cestou k ohavnému městu Minas Morgul, z Mordoru se vyvalila veliká
tma a pokryla všechny země. Pak Sauron vyslal své první vojsko, vedené
černým krále Prstenových přízraků. Válka o Prsten začala.
Glum dovedl hobity k tajné cestě a ve tmě nakonec došli k Cirith
Ungolu. Tam se Glum obrátil zpět ke zlu a pokusil se je zradit obludné
strážkyni průsmyku Odule. Plány mu zkazilo hrdinství Samvěda, který
odrazil jeho útok a ranil Odulu.
Druhá část končí Samvědovým rozhodováním. Frodo uštknutý
Odulou, leží napohled mrtvý: poslání buď končí pohromou nebo Samvěd
musí opustit svého pána. Později vezme Prsten a pokusí se pokračovat
v beznadějné cestě sám. Ale právě, když se chystá přejít do země
Mordor, vyjdou skřeti z Minas Morgul a z věže Cirith Ungolu, která střeží
temeno průsmyku. Samvěd, chráněný prstenem, se z hašteření skřetů
dozví, že Frodo není mrtev, ale omámen. Příliš pozdě se vrhá za
nimi. Skřeti odnesou Frodovo tělo tunelem k zadní bráně své věže.
Když se řinčivě zabouchne, Samvěd před ní omdlí.
Tato třetí a poslední část Návrat krále, bude vyprávět o
střetnutí Gandalfovy a Sauronovy strategie až po konečnou katastrofu a
konec Velké tmy. |