|
Nemá smysl tu popisovat Drd. Raději vám místo toho povím, jak se jeho pravidla postupem času měnily. To by mohlo být zajímavý, ne?
Tak tedy – nejstarší pravidla, která jsem měl v ruce, byly verze 1.1. Sakra, to už je dlouho… No, ty ještě neměly oddělené části pro hráče a pro Pána Jeskyně, obě byly v jedné knize. A protože nevím, jaké změny se v nich udály od první edice pravidel, o moc víc vám toho neřeknu. Jenom mám dojem, že v těch úplně prvních pravidlech mohl kouzelník kouzlit magické stěny. (Ale nechci kecat.) No, tahle pravidla (a 1.2 s nimi) byla ještě dost podobná Ad&d. Třeba v příšerách. My hráči blahé paměti ještě pamatujeme těch pár ošklivých a humusáckých potvor, ze kterých přežil pouze zelený hlen. Měli jsme na výběr takové mrchy, jako rosolovou krychli, která všechno živé sežrala, obří houbu, která začala hrozně vřeštět, když se u ní někdo ukázal (a proto se jmenovala Vřesk) a mnoho dalších. Chybí mi rzivý netvor, což byla dost dobrá cesta, jak postavy připravit o zbraně – když do příšery někdo švihnul zbraň mu zrezivěla. Cha
cha. No prostě lahůdka. A v pravidlech bývala i fialová plíseň – ta plíseň, se kterou se utká Jarik v úvodním dobrodružství.
Ale i přes moje slova chvály na tyhle příšery si myslím, že je dobře, že z pravidel zmizely. Myslím, že mnohem zábavnější než prapodivné příšery je jednání s CP a spíš méně „vybíjecí“ dobrodružství. (Pořádná bitka musí být taky :-) ) To mi připomnělo jednu kuriozitku – v těchto starých pravidlech byla „tabulka setkání“, kdy PJ mohl hodem kostkou v závislosti na přesvědčení rozhodnout reakce CP na družinu. Větší hloupost jsem dlouho neviděl. :-)
Vůbec první edice Drd vůbec nepodporovaly roleplaying. Náprava přichází až nyní s edicí 1.6. V jedna-pětkách už sice byly nějaké náznaky, ale pořád přežívalo zhovadilé Dobrodružství v Bílém hradě (nebo jak se to jmenovalo), které místo aby začínajícím Pjům pomohlo, tak je skopnulo do bláta.
(Já vím, mě se to mluví…)
Drd se tedy konečně posouvá do polohy, kdy nebude potřeba příliš upravovat „oficiální“ pravidla, aby se podle něj dalo skvěle hrát. Sice tu je stále onen věčný a nepřekonatelný problém inflace životů, to je ale jenom daň za celkovou jednoduchost. Není reálné, že válečníka na vysoké úrovni běžný člověk skoro nezabije, ale – ruku na srdce – copak je reálného na hrdinech? Když nechcete hrát hrdinskou fantasy, tak na dračák ani nesahejte.
Jestli hrajete dračák už hodně dlouho a už taky dlouho nadáváte na jeho pravidla, nebojte se otevřít verzi 1.6. Je tam opravdu mnoho změn k lepšímu.
|